Jak to všechno začalo

 Nebudu vám lhát, odjakživa mě to táhlo do světa. Jakmile se naskytla příležitost vycestovat, neváhala jsem ani chvíli – ať už šlo o výměnný pobyt do Slovinska na střední nebo týdenní jazykový kurz. Cestování mělo pro mě vždycky zvláštní kouzlo. Fascinovala mě nová místa, odlišné kultury, mentalita a jiný způsob života. Vždycky jsem cítila, že mi pobyt v jiné zemi pomáhá vymanit se ze zajeté rutiny a přináší mi nové perspektivy. Proto jsem věděla, že jednou budu chtít někde žít delší dobu v zahraničí – splnit si tak svůj sen.

Working Holiday víza – jdeme do toho!

Už si ani nepamatuji, jak jsem na ně narazila, ale jednoho dne jsem objevila možnost víz Working Holiday do Kanady. Tento typ víz umožňuje mladým lidem pracovat a cestovat v Kanadě po dobu jednoho roku bez nutnosti mít předem sjednané zaměstnání. USA jsme s Peťou navštívili už několikrát, a tak Kanada byla (přirozeně) další destinace na našem „bucket listu“. Nedokážu to popsat, ale něco nás do severní Ameriky prostě přitahuje. Všechno tam na nás při každé návštěvě působilo jako z filmu – od měst s jejich jedinečnou atmosférou až po národní parky, které nás instantně okouzlily svou velkolepostí. Kanada nás lákala právě svou přírodou a národními parky, a tak mě napadlo: Proč tam nejet rovnou na rok?

IMG_20220318_174623

Vancouver, březen 2022

Working Holiday víza jsou ale trochu loterie – člověk se musí přihlásit a doufat, že bude vylosován. Řekli jsme si tedy, že nemáme moc co ztratit. Pokud nás vylosují, máme rok na to, abychom si vše promysleli, vyřídili nutné formality a naplánovali si odjezd, a to nám přišla jako dostatečná doba. Nikomu jsme o tom neřekli, ne proto, že by to bylo nějaké tajemství, ale proto, že jsme sami nevěděli, zda víza dostaneme a zda nakonec opravdu odjedeme. A tak jsme jednoduše vyčkávali a nechali vše osudu.

Kdo měl větší štěstí?

Jak už to u nás bývá, Peťa měl z nás dvou štěstí víc. Pozvánku dostal asi čtrnáct dní po přihlášení do tzv. „poolu“, ale v té době ještě nikdo netušil, že brzy vypukne covidová pandemie a všechno bude úplně jinak. Díky tomu se mu platnost víz prodloužila, a nakonec je využil až téměř dva roky poté, co je získal. Byla to jeho poslední šance, protože pro tento typ víz platí věková hranice 35 let. Já jsem ale na svou pozvánku čekala marně a musela jsem začít hledat alternativní varianty.

TIP: Pokud byste zvažovali odjet do Kanady stejně jako my, tak informace o Working Holiday vízech jsme čerpali převážně z webu Jak do Kanady, a dokonce jsem navštívila jejich přednášku v Praze, která mě přesvědčila, že tenhle nápad stojí za to. Když jsem ale víza nezískala, začala jsem zvažovat studijní pobyty – konkrétně přes agentury Czech-us a Czenadians. Jsem přesně ten typ „věčného studenta“, ráda se učím nové věci a zároveň mě zajímalo, jak funguje studijní systém v Kanadě. Ve finále mě ale spíše zklamal – ale o tom někdy jindy.

IMG_20220310_173614

první procházka po Vancouveru, březen 2022

Co s bytem a prací?

Zbývaly nám dvě zásadní otázky: co s bytem v Praze a co s naší prací? Trochu jsme si vysnili, že si na rok najdeme nájemníka, abychom se nemuseli stěhovat. Stěhování v rámci Prahy jsme měli čerstvě v živé paměti a upřímně – vůbec se nám do toho nechtělo. Navíc jsme netušili, co bychom udělali s nábytkem a všemi našimi věcmi. Nakonec se nám podařilo domluvit s kolegou mého švagra, který se do bytu na rok nastěhoval. To byl pro nás jackpot, který nám ušetřil spoustu starostí.

V práci jsme se dohodli, že mohu nadále pracovat na zkrácený úvazek na dálku, za což jsem byla opravdu vděčná. I když to občas znamenalo online meetingy v půlnoci a budíček v pět ráno, což pro mě – milovníka spánku – nebyla úplně ideální kombinace. Tohle řešení mi poskytlo alespoň částečnou finanční jistotu, což bylo klíčové, protože jsem plánovala první půlrok v Kanadě věnovat primárně studiu. Sice můj český příjem nestačil ani na pokrytí celého nájmu, ale bylo to lepší než nic a zároveň mi to umožnilo neřešit hned práci v Kanadě. Peťa naopak ve své práci skončil a plánoval si něco najít až ve Vancouveru.

Proč právě Vancouver?

Od začátku jsme měli jasno, že chceme do Vancouveru. Lákala nás především jeho poloha – mohli jsme objevovat jak krásy Britské Columbie, tak nedalekého USA. A samozřejmě jsme se těšili i na pláž, i když oceán je většinu roku příliš studený na koupání. Myslím, že jsme neudělali chybu – díky skvělé poloze nám Vancouver poskytl perfektní výchozí bod pro jednodenní i delší výlety, třeba až na Havaj.

IMG_20220312_112346

Vancouver, březen 2022

První bydlení

Hledání bydlení ve Vancouver by mohla být jedna kapitola sama pro sebe, v tomhle jsme ale měli extrémní štěstí – ať už s prvním krátkodobým pronájmem nebo s tím dlouhodobým. Krátkodobé ubytování přes Booking nepřipadalo v úvahu – cena za týden byla skoro stejná jako měsíční nájem, takže jsem se pustila do hledání ve facebookových skupinách zaměřených na sdílené bydlení a narazila jsem na zajímavý inzerát v Mount Pleasant. Tahle část Vancouveru nás hned nadchla. Je to přátelská čtvrť s neformální atmosférou, lehce hipsterská, plná nezávislých kaváren, řemeslných pivovarů, vintage obchodů a uměleckých galerií. Navíc je to jen kousek do downtownu, takže ideální místo pro první měsíc v novém městě.

WhatsApp Image 2025-02-23 at 20.46.29

náš první byt v Mount Pleasant, Vancouver, březen 2022

Byt byl v přízemí staršího činžovního domu, měl balkon a jednu ložnici (a později jsem se dozvěděli, že i s myškou, které jsme začali říkat Mickey). Daniel pocházel z Venezuely, ale každou zimu trávil v teple – tentokrát byl v Mexiku a hledal někoho, kdo by jeho byt užíval po dobu jeho nepřítomnosti. V podstatě ideální situace pro nás – měli bychom soukromí a jisté místo na první měsíc.

S Danielem jsem si domluvila dvacetiminutový videohovor, během kterého jsme si ho získala přes české pivo a mexický mezcal. V podstatě hovor zakončil s tím, že z toho má dobrý pocit a pokud budeme chtít, tak je byt na měsíc náš. Chápal, že nikomu nechceme posílat peníze předem, domluvili jsme se tedy, že mu zaplatíme hned po příjezdu – jakmile budeme ubytovaní. Nezbývalo než doufat, že všechno vyjde tak, jak má, a my budeme mít kde složit hlavu.

Teď už zbývalo jen pořídit 23kilový kufr a začít balit…

IMG_20220319_145128

první procházka okolo Stanley Parku, březen 2022

Na tomto blogu najdete naše zážitky z cest a tipy na nízkonákladové cestování. Pokud se vám článek líbí a nechcete, aby vám unikla žádná novinka, sledujte Moje Česko na Instagramu nebo Facebooku. Pokud byste hořeli touhou mě podpořit finančně, kupte si jednu z map nebo korkových doplňků – budete mít tak vaše zážitky na dosah ruky třeba přímo ve vašem obýváku.

S láskou k cestování

Karolina